Znám jedno místo
Znám jedno místo Zde každé ráno
plné pokory, anděl obchází,
kde sláva světská trýzeň a bolest tiší,
zmizela už v dáli na duše zraněné
a marnost veškerá hojivou klade dlaň,
se rozplynula již. balzámem lásky léčí
místa bolavá.
Zde pochopíš, Na zlaté mísy
jak ubohý a malý srdcí otevřených
může být ten, tomu, kdou touží,
kdo kdysi radost rozdává,
velikým se zdál, pohledem laskavým
a zcela neznámým, pohladí
koho dřív každý znal. prokvetlou skráň.
I král Když přijdeš
však sklonit by se měl v ten tichý, světu skrytý kout,
před bohatstvím, měl bys, člověče,
jež skrývá v úctě pokleknout.
ten prostý, tichý dům.
Namísto hymnů oslavných Zde ukryt je
zde stoupá k nebesům i poklad nejvzácnější,
jen šeptající hlas. jejž přitisknot chci
ke rtům svým,
Však stříbro nejvzácnější, a vroucně doufat jen,
které utkal čas, že dlouho jej neztratím.
víc hlavu skromnou zdobí,
než drahý diadém. Jak číše z kovu drahého,
Není však jenom pro krále, v níž nabízí se nám
to dopřáno je všem. nejlahodnější víno,
je pohár plný lásky,
to zlaté srdce
maminčino.