Snad...
20. 9. 2013
Snad…
Snad ještě někde je slunce,
krajina plná jasu,
a pohoda a klid,
a zpívají tam ptáci,
a vítr ve větvích.
Tam, právě tam
chci jít.
Snad ještě někde je slyšet
čistý, bezelstný smích.
Chci jednou uslyšet znova
milá a vlídná slova,
i přátelské ticho
plné spříznění,
kde co má stálé být,
se nemění.
Snad někde – kdo ví? – čeká
příjemný, klidný kout,
kde unavený poutník
může spočinout
Snad...
(miela, 21. 9. 2013 20:33)