Probuzení
Probuzení
Pod bílou přikrývkou
krajina spí.
Klidná a tichá
odpočívá.
Kdo ví,
zda o něčem
v spánku svém sní.
Snad o tom, jak vzbudí se,
pestrá a živá,
i život dávající,
až slunce paprskem
tvář zemi pohladí.
Pod jeho dotekem
se probudí
spanilé louky
s květy na hrudi,
a každý kaštan
rozžehne svou svíci.
Déšť ani vítr
jim už nevadí.
V ódu na život
změní se píseň tklivá.
Pak snad i já
též vzbudím se s ní,
k životu, k radosti, k naději.
A s první rosy krůpějí
se I má duše
znovu rozezpívá.